neděle 14. května 2017

Jeden půl den v Bruselu

neděle 14. května 2017

Jeden půl den v Bruselu


Poslední týdny jsou pracovně poněkud náročnější a absolvovala jsem víc auditů, než bych chtěla, ale snad je tohle období za mnou a nadcházející týdny budou trochu klidnější. V práci mě čekala tento týden další služební cesta do Francie přes bruselské letiště. Schůzka nakonec u zákazníka skončila dřív a protože jsme měly let naplánovaný až na další den, naskytl se nám půl den k dobru.

Myslíte si, že půl den na poznání Bruselu je málo? Určitě ano na poznání všech jeho památek. Určitě ne na nasátí jeho atmosféry. K tomu stačí pár chvil, kdy vidíte jak město pulsuje. V Bruselu jsem byla poprvé. A musím říct, že je to škoda, že jsem toto město neobjevila už dřív. Otázkou tak bylo, co si nemůžu nechat při první návštěvě ujít. Zvolila jsem historické centrum města a poznání ostatních kouzelných míst si budu muset naplánovat na nějakou jinou cestu, která bude snad na delší dobu.


Centrum města se dělí na Horní a Dolní město. Toulaly jsme se především v Dolním městě, ale i tak jsem zde objevila spoustu krásných zákoutí a uliček s cihlovými domy, které mě neustále uchvacují. Nejsem úplně typ na návštěvu muzeí, ale jejich milovníci zde najdou jedny z nejcennějších uměleckých sbírek Evropy.

Stejně jako každá správná metropole má i Brusel svoji katedrálu, sv. Michala a sv. Guduly. Mám pro katedrály jistou slabost. Vždy, když před nimi stojím, nechápu, jak mohl někdo takovou krásu vytvořit. Ráda pozoruju průčelí se sochařskou výzdobou, a když vejdu do katedrály, nechávám se unášet barevnými rozetami a vitrážemi. Světlo procházející skrze barevná sklíčka dodává celému prostoru katedrály neskutečnou mystiku. Ve srovnání s většinou katedrál, je katedrála uvnitř velmi světlá a vzdušná, ale vůbec nic jí to na kráse neubírá.






Bloudily jsme malými uličkami. Na každém kroku jsou obchůdky s čokoládou, kde dostanete ochutnat pravé belgické pralinky, a hospůdky a restaurace s venkovními terasami, které pro změnu nabízí několik desítek druhů belgických piv. Taky stánky s pravými belgickými hranolkami a vaflemi. Došly jsme na náměstí Grande-Place, které je pýchou města (dokonce zapsanou v UNESCU).




Jeho dominantou je gotická radnice a náměstí lemují cechovní domy ze 17. a 18. století. Naproti radnice se tyčí tzv. Králův dům (Maison du Roi), kde se dnes nachází muzeum. Většina domů je bohatě zdobená a jejich zlaté zdobení lesknoucí se v paprscích slunce zcela jistě dávalo ve své době najevo, že cechy, které tyto domy vybudovaly, byly opravdu velmi bohaté. Pokud budete mít dost času, můžete domy prozkoumat podrobněji a dokonce některé lze i navštívit. My jsme náměstí obdivovaly vlastně dvakrát. Podruhé v podvečer při západu slunce, kdy se domy zalily do fialkového nádechu. A musím říct, že tahle chvilka jim dodala podmanivější kouzlo. Slunce zapadalo o poznání později, než u nás, a to jsme si moc užily.


Všichni mi taky říkali, určitě musím vidět jeden z dalších symbolů města – čůrajícího chlapečka (Mannequin pis). O trochu bizarním symbolu jsem povědomí měla, ale byla jsem trochu zklamaná J. Nevím proč jsem si vždycky myslela, že se jedná o velkou fontánu J. Když jsme chtěly ukončit naše historické okénko, byla na řadě právě tato památka. Šly jsme kolem dvakrát, ale všimly jsme si chlapečka až na potřetí. Malá nenápadná soška s fontánkou na rohu ulice, částečně ukrytá pod plachtou kvůli rekonstrukci domu. Jo a hlavní důvod, proč jsme ho neviděly, byl obchůdek s čokoládou hned naproti… Takže to je v mém případě jasné. Myslím, že mám víc fotek různých obchůdků s čokoládou, než památek :-).








Poté, co jsme se protoulaly malebnými uličkami centra, hledaly jsme místo, kde se dobře najíme a ochutnáme belgické pivo. Vybraly jsme si náměstí Place Agora a usadily se na jedné z teras. Na večeři jsme zašly do další hospůdky.. Po dlouhé večeři a několika hodinách povídání jsme se opět vypravily zpět do ulic večerního Bruselu. A taky nakoupit zásoby pralinek. Půl den v Bruselu jsme ukončily opět na Grande-Place, kde jsem do sebe tlačila pravé belgické vafle s jahodami a čokoládou J.





Půl den v Bruselu jsme si skutečně užily. Do postele jsme se dostaly až kolem půlnoci. Odjíždět se nám vůbec nechtělo, ale třeba se zase budeme moci těšit na další zajímavé cesty.


Read article