středa 5. dubna 2017

Jak si pro sebe kradu chvilky v (nejen) jarním sadu




Mám svůj oblíbený sad. Bohužel není náš, ale je jako z pohádky. Je úžasný v každém období, ale nemůžu si pomoct, pro mě je nejkrásnější na jaře. Břečťan obepínající kmeny stromů se zaplétá do větví, kterými prokvétají drobné bílé kvítky. Větve stromů a břečťanů se proplétají v jeden celek do květinového podloubí. Během jara, léta a podzimu se v sadu zastavuju několikrát týdně. Tahle podívaná mě nikdy neomrzí. Nemusela bych dělat nic jiného, než jen ležet na dece a pozorovat oblohu skrze rozkvetlé větve. Ještě čekám, až bude trochu tepleji. Pak přijde na řadu deka, sezení pod stromy, čtení, psaní, plánování anebo jen tak pár chvilek lenošení po práci. Můžu si tu ukrást pár vzácných chvilek jen a jen pro sebe.



A co vy? Kam se schováváte vy, když potřebujete mít chvilku jen sami pro sebe?







2 komentáře

  1. Tak takovyto sad je vazne z pohadky...Kdyby tak ty stare stromy mohly vypravet,co veci kolem uplynulo...Krasa,uzivejte tohle vyjimecne misto i tenhle cas...H.

    OdpovědětVymazat
  2. Alenko, Hanka to vlastně napsala za mne... miluju staré stromy ..
    Měj se moc hezky. Jarka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za zastavení se na blogu a za všechny komentáře. Těším se na vás. Alča ♥

© Chez Alena. Design by FCD.