úterý 20. června 2017

Levandulovo-makový věneček umotaný během jednoho letního podvečera

úterý 20. června 2017

Levandulovo-makový věneček umotaný během jednoho letního podvečera

Věneček na dveřích potřeboval už nutně vyměnit. Vybledlý od slunce působil spíš jako podzimní. Už jsem se na to nemohla dívat. Nový věneček jsem plánovala už delší dobu, ale nějak jsem se k tomu pořád nemohla odhodlat. Ale první rozkvétající levandule mě v nedělní podvečer inspirovala. Ani se mi nechce věřit, že už zase kvete. K tomu jsem ještě nasbírala za naší zahradou na poli malé zelené makovičky. Bála jsem se, aby mi čerstvá levandule neuvadla a tak jsem ji doplnila ještě pár snítkami sušené levandule z loňska. Ladila jsem jen do zelené a fialkové, protože tyto barvy mám moc ráda a jejich kombinace mi doslova učarovala.







Read article
pondělí 12. června 2017

Pink Peonies

pondělí 12. června 2017

Pink Peonies


Každé jaro se těším, až znovu vykvetou pivoňky. I když ve váze moc dlouho nevydrží, nikdy neodolám a pár jich vždy utrhnu. Prostě jsou neodolatelně krásné a křehké.




Read article
neděle 14. května 2017

Jeden půl den v Bruselu

neděle 14. května 2017

Jeden půl den v Bruselu


Poslední týdny jsou pracovně poněkud náročnější a absolvovala jsem víc auditů, než bych chtěla, ale snad je tohle období za mnou a nadcházející týdny budou trochu klidnější. V práci mě čekala tento týden další služební cesta do Francie přes bruselské letiště. Schůzka nakonec u zákazníka skončila dřív a protože jsme měly let naplánovaný až na další den, naskytl se nám půl den k dobru.

Myslíte si, že půl den na poznání Bruselu je málo? Určitě ano na poznání všech jeho památek. Určitě ne na nasátí jeho atmosféry. K tomu stačí pár chvil, kdy vidíte jak město pulsuje. V Bruselu jsem byla poprvé. A musím říct, že je to škoda, že jsem toto město neobjevila už dřív. Otázkou tak bylo, co si nemůžu nechat při první návštěvě ujít. Zvolila jsem historické centrum města a poznání ostatních kouzelných míst si budu muset naplánovat na nějakou jinou cestu, která bude snad na delší dobu.


Centrum města se dělí na Horní a Dolní město. Toulaly jsme se především v Dolním městě, ale i tak jsem zde objevila spoustu krásných zákoutí a uliček s cihlovými domy, které mě neustále uchvacují. Nejsem úplně typ na návštěvu muzeí, ale jejich milovníci zde najdou jedny z nejcennějších uměleckých sbírek Evropy.

Stejně jako každá správná metropole má i Brusel svoji katedrálu, sv. Michala a sv. Guduly. Mám pro katedrály jistou slabost. Vždy, když před nimi stojím, nechápu, jak mohl někdo takovou krásu vytvořit. Ráda pozoruju průčelí se sochařskou výzdobou, a když vejdu do katedrály, nechávám se unášet barevnými rozetami a vitrážemi. Světlo procházející skrze barevná sklíčka dodává celému prostoru katedrály neskutečnou mystiku. Ve srovnání s většinou katedrál, je katedrála uvnitř velmi světlá a vzdušná, ale vůbec nic jí to na kráse neubírá.






Bloudily jsme malými uličkami. Na každém kroku jsou obchůdky s čokoládou, kde dostanete ochutnat pravé belgické pralinky, a hospůdky a restaurace s venkovními terasami, které pro změnu nabízí několik desítek druhů belgických piv. Taky stánky s pravými belgickými hranolkami a vaflemi. Došly jsme na náměstí Grande-Place, které je pýchou města (dokonce zapsanou v UNESCU).




Jeho dominantou je gotická radnice a náměstí lemují cechovní domy ze 17. a 18. století. Naproti radnice se tyčí tzv. Králův dům (Maison du Roi), kde se dnes nachází muzeum. Většina domů je bohatě zdobená a jejich zlaté zdobení lesknoucí se v paprscích slunce zcela jistě dávalo ve své době najevo, že cechy, které tyto domy vybudovaly, byly opravdu velmi bohaté. Pokud budete mít dost času, můžete domy prozkoumat podrobněji a dokonce některé lze i navštívit. My jsme náměstí obdivovaly vlastně dvakrát. Podruhé v podvečer při západu slunce, kdy se domy zalily do fialkového nádechu. A musím říct, že tahle chvilka jim dodala podmanivější kouzlo. Slunce zapadalo o poznání později, než u nás, a to jsme si moc užily.


Všichni mi taky říkali, určitě musím vidět jeden z dalších symbolů města – čůrajícího chlapečka (Mannequin pis). O trochu bizarním symbolu jsem povědomí měla, ale byla jsem trochu zklamaná J. Nevím proč jsem si vždycky myslela, že se jedná o velkou fontánu J. Když jsme chtěly ukončit naše historické okénko, byla na řadě právě tato památka. Šly jsme kolem dvakrát, ale všimly jsme si chlapečka až na potřetí. Malá nenápadná soška s fontánkou na rohu ulice, částečně ukrytá pod plachtou kvůli rekonstrukci domu. Jo a hlavní důvod, proč jsme ho neviděly, byl obchůdek s čokoládou hned naproti… Takže to je v mém případě jasné. Myslím, že mám víc fotek různých obchůdků s čokoládou, než památek :-).








Poté, co jsme se protoulaly malebnými uličkami centra, hledaly jsme místo, kde se dobře najíme a ochutnáme belgické pivo. Vybraly jsme si náměstí Place Agora a usadily se na jedné z teras. Na večeři jsme zašly do další hospůdky.. Po dlouhé večeři a několika hodinách povídání jsme se opět vypravily zpět do ulic večerního Bruselu. A taky nakoupit zásoby pralinek. Půl den v Bruselu jsme ukončily opět na Grande-Place, kde jsem do sebe tlačila pravé belgické vafle s jahodami a čokoládou J.





Půl den v Bruselu jsme si skutečně užily. Do postele jsme se dostaly až kolem půlnoci. Odjíždět se nám vůbec nechtělo, ale třeba se zase budeme moci těšit na další zajímavé cesty.


Read article
neděle 16. dubna 2017

Veselé Velikonoce

neděle 16. dubna 2017

Veselé Velikonoce


Přeji všem krásné Velikonoce. Doufám, že si je užíváte pěkně v klidu.

Musím říct, že mi tenhle prodloužený velikonoční víkend přišel vhod. Poslední dobou pobíhám trochu s vyplazeným jazykem na vestě a přijde mi, že nic nestíhám a doma se mi hromadí různé resty. Na ty jsem se trochu vrhla v pátek a v sobotu. Víceméně jsem vše zvládla a tak se dnes a zítra budu věnovat odpočinku :-) 

Když jsem se dnes vyhrabávala z postele, sluníčko svítilo za okny jako divé. Ale venku je teda pěkně aprílově. Zima a vítr, mraky se honí sem tam a je jen otázkou času, kdy se rozprší. Ven jsem se dnes ani moc hrnout nechtěla, ale nakonec jsem se nechala zlákat na běhání. Zbytek dne však plánuji prožít v klidu. Poslední dobou ani moc nestíhám vkládat nic na blog. Vrhla jsem se na třídění fotek (kterých mám nafocených mraky) a plánování nových článků.

Kvůli poklusu v práci jsem volila letošní velikonoční dekorace v jednoduchém a přírodním tónu.  A vlastně si mi nechtělo ani nic moc vymýšlet. Velikonoce nejsou úplně mým nejoblíbenějším obdobím a tak spíš zdobím dům jarně, než velikonočně. Využila jsem vajíčka z loňska. Některé jsem nechala jen tak. jiná jsem zabalila do špagátku a ozdobila pírkem. Na větvičky jsem si zavěsila korálky s pírky a z buxusu umotala jednoduché věnečky omotané větvičkami kroucené vrby.












Read article
středa 5. dubna 2017

Jak si pro sebe kradu chvilky v (nejen) jarním sadu

středa 5. dubna 2017

Jak si pro sebe kradu chvilky v (nejen) jarním sadu




Mám svůj oblíbený sad. Bohužel není náš, ale je jako z pohádky. Je úžasný v každém období, ale nemůžu si pomoct, pro mě je nejkrásnější na jaře. Břečťan obepínající kmeny stromů se zaplétá do větví, kterými prokvétají drobné bílé kvítky. Větve stromů a břečťanů se proplétají v jeden celek do květinového podloubí. Během jara, léta a podzimu se v sadu zastavuju několikrát týdně. Tahle podívaná mě nikdy neomrzí. Nemusela bych dělat nic jiného, než jen ležet na dece a pozorovat oblohu skrze rozkvetlé větve. Ještě čekám, až bude trochu tepleji. Pak přijde na řadu deka, sezení pod stromy, čtení, psaní, plánování anebo jen tak pár chvilek lenošení po práci. Můžu si tu ukrást pár vzácných chvilek jen a jen pro sebe.

A co vy? Kam se schováváte vy, když potřebujete mít chvilku jen sami pro sebe?







Read article
úterý 28. března 2017

Když mě na jaře fascinuje vše, co kvete

úterý 28. března 2017

Když mě na jaře fascinuje vše, co kvete


Když mě na jaře fascinuje vše, co kvete, chodím všude s foťákem a milionkrát dokola fotím první kvítka. Nejdřív sněženky, pak sedmikrásky a fialky. Je to jak kdybyste před býka daly červený prapor :-). 
Read article
neděle 19. března 2017

Co s uplakanou březnovou nedělí?

neděle 19. března 2017

Co s uplakanou březnovou nedělí?



Přejít k ideálnímu plánu. 

Plán A: Hrníček kávy, kousek něčeho dobrého k zakousnutí, pohodlí a dobrá knížka. 

Plán B: Hrníček kávy, kousek něčeho dobrého k zakousnutí, pohodlí nejlépe v posteli a dobrá knížka :-) nebo hudba.

A moje doma postupně rozjasňují jarní květiny, které mám téměř v každé místnosti. Nějak se jich nemůžu nabažit. A teď, když je venku zataženo, šedivo a prší, tak jsou tyhle barvy rozjasněním dnešního dne.






Read article