úterý 23. srpna 2016

NĚCO SLADKÉHO


Letní teploty se vrátily a já jsem to vyhodnotila jako ideální počasí pro zmrzlinu.

Zmrzlina a léto. Točená, kopečková, do kornoutku. Když si dám zmrzku v kornoutku, cítím se zase jako malá holka. To jsem milovala naše letní výlety do města. Jezdívali jsme vlakem. Vždycky, když jsme se vraceli na vlak, rodiče nám koupili točenou zmrzlinu. Tenkrát ještě nebyla zmrzlina na každém rohu, prodávala se u malého okénka na náměstí a měli jen dva druhy. Čokoládovou a vanilkovou. Za pár korun jsme dostali velikánskou porci, kterou jsme jedli až k nádraží. Byla to nejlepší zmrzlina, jakou jsme tehdy znali. Okénko se zmrzlinou je stále na stejném místě i po dvaceti letech a stále zde prodávají stejně dobrou zmrzlinu. Čokoládovou a vanilkovou, jako před dvaceti lety. I dnes málokdy odolám. A když se čirou náhodou v létě dostanu do centra, vystojím si pěkně frontu a koupím si míchanou. Pak se loudám po náměstí, míjím výlohy a pozoruju turisty.




I domů si kupujeme zmrzlinu hlavně v létě. Všichni víme, jak to funguje. Každý má v oblibě nějakou jinou. Jeden ovocnou, druhý čokoládovou. Já bych se mohla pořád dokola ládovat zmrzlinou s příchutí slaného karamelu… Takže u nás panuje demokracie. Ten, kdo zmrzlinu kupuje, vybírá podle sebe. Naštěstí jsem naposledy vybírala já, takže vím, že máme v mrazáku ještě čokoládovo-vanilkovou. Po brzké večeři si jako dezert dávám rovnou dva kopečky. Gurmánsky si je vychutnávám a nemám naprosto žádné výčitky kvůli nějakým kaloriím navíc. Za dvě hodiny je totiž pěkně vypotím u cvičení :-).

PS: V červenci jsem trochu experimentovala a zkoušela zmrzlinové sendviče s pohankovo-špaldovými cookies, které u nás mizí doslova pod rukama. Neskutečná záležitost. Pokud budete chtít vyzkoušet, recept na sušenky najdete tady.




1 komentář:

Děkuji za zastavení se na blogu a za všechny komentáře. Těším se na vás. Alča ♥