neděle 17. července 2016

A OPĚT JEDEN ČLÁNEK Z FRANCIE


Francie - region Franche-Comté
Belfort
11/07 - 13/07/2016

Po několika dnech mám opět sbalený kufr a jsem na cestě na letiště. A cílem je opět Francie. Tentokrát však nejedu na prázdniny, ale služebně. Nicméně trochu doufám, že si budu moci prohlédnout město a trošku si užít. Tato služební cesta má oproti těm klasickým, na které většinou jezdím pár rozdílů. Zpravidla probíhají tím stylem, že jedeme na letiště, jeden let, případně i druhý let, pozdě večer příjezd na hotel, člověk se trochu prospí, ráno vstávat a šup na meeting, který nemusí být úplně vždy příjemný, pak zpět na letiště, naskočit do letadla a příjezd v pozdních odpoledních nebo nočních hodinách. Kromě letiště tak málokdy něco vidíte. Dřív, když mi někdo řekl, jak často jezdí na služební cesty, jsem mu záviděla, ale když teď vidím, jak to vlastně většinou vypadá, ani ne :-).


Ale jak jsem už říkala, tentokrát to bylo trochu jiné. Z účelu návštěvy a z toho, jak bude u klienta vše probíhat, jsem měla trochu obavy a nevěděla jsem úplně, co očekávat, protože ne vše je u něj úplně růžové. To, že jsem však jely ve třech a na tři dny slibovalo, že cesta bude tentokrát trochu jiná. A byla. Vlastně asi nejlepší, jakou jsem zatím zažila. U klienta nakonec dopadlo vše lépe, než jsem čekala. Měly jsme čas se projít po městě, vypít si dobrou kávu a dát si dobré francouzské dezerty a také se dobře najíst a odnést si skvělé zážitky.

Vlastně bych asi mohla náš pobyt nazvat spíše vykrmovacím, než služebním. Pokračovat podobným tempem delší dobu, nevím - asi bych za chvíli neprošla dveřmi. Dovedete si představit jíst třikrát denně a k tomu je ještě každé jídlo o několika chodech? 
Nedejte si při snídani croissanty s marmeládou a pain au chocolat nebo čerstvé bagetky přímo z pekárny s lokálními sýry. Sotva jsme dosnídaly, za pár hodin jsme se ocitly na obědě, kde na nás z vitríny pokukovalo opět několik chodů (předkrmy, hlavní jídlo, dezerty, sýry, jogurty či ovoce) - oči jen přecházely. Odpoledne před večeří jsme "potřebovaly" vyzkoušet místní kavárnu. Naštěstí pro nás měla slečna pouze poslední zákusky (prý jí dnes vše vykoupili) a tak jsme se podělily o poslední Paris-Brest (variantu našeho větrníku) s karamelovou náplní a tři malé čokoládové koláčky (tzv. moelleux, tj. koláček, který se ohřeje a uvnitř je teplá čokoláda - asi bych to přirovnala k lava cake). To vše doplněné pořádnou dávkou šlehačky a vynikající kávou a horkou čokoládou. 


Ani vlastně nevím, proč jsme pak šly ještě na večeři, když vlastně ani jedna z nás neměla hlad. Asi proto, že jsme tu byly na tak krátkou dobu. Nakonec jsme zde ale zažily ten nejlepší a velmi bezprostřední zážitek. Seděly jsme vedle stolu, kde večeřela francouzská rodinka - babička a maminka se dvěma syny. Objednali si nějakou smaženou rybu, která buď nebyla dodělaná anebo nebyla čerstvá. Na konci večera, když už chtěli platit, daly jsme se s nimi do řeči a žertovaly jsme o nepovedené večeři. Konverzace byla velmi bezprostřední a skvěle jsme se všichni pobavili. Nakonec jsme si předali kontakty, že když ještě někdy přijedeme nebo se budou chystat k nám do Čech, tak se sejdeme. Byl to úžasné a odcházeli jsme plní dojmů. Když jsme odcházely z restaurace říkaly jsme si, jestli bychom něco podobného zažily, kdyby jejich jídlo bylo v pořádku. A prý si i oni říkali to samé. No nejsou to skvělé náhody. A to mě na cestování baví ze všeho nejvíc. Kontakt s místními, protože takto poznáte jejich kulturu nejvíc. A hlavně všechny jsme odjížděly se skvělými vzpomínkami, které nám zůstanou a které si při prohlížení fotek opět vybavíme. Řídím se pravidlem:

"Collect memories, not things"

Teď vás zvu na malou procházku městem. Městečko samo není nijak velké a starý Belfort je plný kouzelných uliček a domů. Největší památkou města je pevnost a z jejího vrcholu je skvostný výhled na okolí a dole na město. Jedna ze skal, na níž je pevnost vybudovaná, je ozdobená sochou lva, který se stal symbolem města.







,
Za pěkného počasí stojí za procházku staré město i novější části Belfortu. Z malebného náměstí s katedrálou, hlavními úředními budovami (prefektura, radnice), kavárnami a restauracemi se snadno zatouláte do okolních uliček.







My jsme narazily na tuto trochu odlehlou kavárničku ve dvorku. Když jsme prošly kouzelně nazdobeným průjezdem, jako bychom se ocitly v jiném světě. Taková malá oáza zeleně a ticha. Hned jsme se do ní zamilovaly. Jmenuje se "Les Abeilles" (Včelky). Takže pokud se někdy do Belfortu dostanete, rozhodně doporučuji a nenechte si ji ujít.




Doufám, že i při dalších cestách, zažiji takové skvělé věci.


Mějte se krásně,
Alča


2 komentáře:

  1. Tak na takovou služebku bych se také nechala nalákat☺
    Krásné vše. Pa M.

    OdpovědětVymazat
  2. Je super, že jste si služebku nakonec tak krásně užily:)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za zastavení se na blogu a za všechny komentáře. Těším se na vás. Alča ♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...