úterý 28. června 2016

POHLED NA SVĚT ZE SEDLA


Tentokrát však ne ze sedla koňského. I když z toho je na svět také úžasný pohled. Poslední dobou se mým častým společníkem stalo kolo. Je přítelem na kratší i delší projížďky. Mám sice trochu pocit, že nejdu s módou, kdy je in hlavně běh. Ale já prostě nejsem běhací typ (alespoň prozatím). Nikdy jsem neuměla běhat delší tratě. Sprinty, ty ano, ty jsem uměla a ty mě bavily. Hlavně byly rychle za mnou :-). Ve škole jsem měla z vytrvalostního běhu vždy trauma a prostě mi to nešlo. Sportuji ráda, běhání jsem však nikdy neudýchala a při doběhu jsem byla červená jako při třetím infarktu. Začít běhat jsem se v průběhu let pokoušela několikrát, ale nepřekonala jsem zatím tu magickou hranici, kdy se vše zlomí. Zřejmě ještě nenadešla ta pravá doba.




Na co však pravá doba nadešla je kolo. Pokud to jde, snažím se využít každého víkendu a někdy i všedních dnů, abych na kolo sedla. A třeba i jen na půl hodinky. Je to neskutečný relax (pokud tedy zrovna nešlapete do kopce). Po náročném dni v práci si dokonale vyčistím hlavu a protáhnu tělo po celém dni stráveném za stolem v kanceláři.. Ve všední dny vyrážím do blízkého okolí na kratší projížďky. Nasednu na kolo a nechávám na náhodě, kam mě kola donesou. Miluji jízdu po polních cestách bez aut, mezi poli a po lesních pěšinách. Nemusím na nic myslet a jen si užívám ticho přírody a krásu okolní krajiny. Přitom vlastně poznávám i to nejbližší okolí. Nejednou jsem byla překvapená, kam mě cestičky dovedly. A když vyjedu na kopec, odměnou jsou mi krásné výhledy na Hanou, Svatý Kopeček nebo na vzdálené zelené kopce Jeseníků. To si vždy sednu do trávy, vytáhnu foťák, který tahám téměř pořád sebou, užívám si výhledů a ani nedutám a nechám se konejšit paprsky podvečerního slunce.






Nepotřebuji tak vlastně žádnou drahou terapii nebo wellness pobyty, protože vše mám kolem sebe a na dosah. 

Stačí vyjet jen pár kilometrů za naši vesnici a užívat si dozrávajících lánů s obilím, nebo rozkvetlých polí s vlčím mákem. 

A co vy? Raději běháte nebo jezdíte na kole?





7 komentářů

  1. Dokonalé podvečerní fotky.Jinak já momentálně nejvíc chodím pěšky sama s fotákem,pak na kole s rodinou a běh je v procesu už dvouletého plánování ;-).Fajnové léto.H

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chůzi s foťákem mám také ráda. Ale musím být sama. Na výlety jedu jak na filmové natáčení - tahám s sebou foťák, mobil a další objektiv. Takže ve skupinkách jen zdržuji :-)

      Vymazat
  2. Zcela určitě nejraději kolo....( a ze sportů ještě plavání ...případně cachtání....nejlépe v moři...)
    milá Alenko, znám to také, jedu na kole a neustále seskakuji a fotím...každý druhý ( druhá ) mi nadává...jako třeba druhá babička mých vnuček, když jsme spolu běžkovaly na Zadově, utekla mi!!! hezké kolování přeji Jiřina
    trvalkadahlia.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejraději jezdím na kole sama, právě proto, abych si mohla fotit, slézat z kola každých 50 m, vytahovat foťák a fotit :-). Plavání mě také moc baví, jsem vodní živel a jakmile jsem v dosahu moře, neznám bratra.

      Vymazat
  3. Ako keby som v tomto článku čítala o sebe :-)Na vašom blogu som prvý raz.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že to tak nemám sama :-) Doufám, že se zastavíte častěji :-) Hezký víkend.

      Vymazat
  4. Krásný blog!:-)Hezké léto přeje Věra

    OdpovědětVymazat

Děkuji za zastavení se na blogu a za všechny komentáře. Těším se na vás. Alča ♥

© Chez Alena. Design by FCD.