úterý 31. prosince 2013

Pravou nohou do roku 2014


Krásný večer všem,

máme tu poslední večer roku 2013 a většina z nás bilancuje,
co v minulém roce zažila, vzpomíná na šťastné chvíle, ale naším srdcem problesknou
i okamžiky smutné... A samozřejmě jsme plni očekávání, co nám přinese
další rok a všichni doufají, že bude alespoň tak dobrý, nebo snad ještě lepší,
než ten současný.

Moje milé, chtěla bych vám všem poděkovat, za vaše milé komentáře,
za vaše návštěvy u mě na blogu...
a především za to, že JSTE ...

Na vašich stránkách nacházím potěšení, lidskost, dobré srdce...
a to je v dnešním světě velmi důležité...

Přeji vám všem, abyste prožily nejen následující rok, ale i další dny, tak jak si přejete,
aby jste byly obklopeny upřímnými a přejícími lidmi,
aby vaše kroky provázely andělé...


A těším se na naše setkání v roce 2014 :-)

Mám vás moc ráda!!!

Alča

neděle 24. listopadu 2013

Výbava do zimy


Krásný nedělní večer,

na začátek kontrolní otázka :-) Co bude za měsíc? ... Myslím, že ani odpověď psát nemusím :-)

U nás se odpoledne pořádně ochladilo, foukal ledový vítr ., takže došlo k výměně šatníku. Podzimní kabátek jsem schovala do skříně a na věšáku se po necelém roce opět objevily teplé delší i kratší bundičky. Letos přibyla ještě jedna :-) Pořídila jsem si novou, červenou ... ať trošku prozářím ty pošmourné šedé dny. Nechybí ani pořádná kapuce s kožíškem.

A k doplnění zimní výbavy jsou zapotřebí pořádné palčáky a teplá čepice. Rukavice jsem pojala v opravdu zimním duchu. Moc se mi líbí tyto vyplétané vzory, ale někdy jsou tak pracné, že uplést svetr mě vždycky přejde :-). Ale na rukavicích to bylo coby dup hotové. Poslední dobou jsem si oblíbila příze Drops, krásně hřejivé, měkoučké a krásně se z nich plete. Tentokrát v hlavní roli příze Lima a bílé vločky na šedém podkladu ...


pondělí 28. října 2013

Podzimní procházka do Čech pod Kosířem


Krásný večer, nebo možná už spíš noc,

dnešní sváteční den patřil procházce do nedaleké vesničky Čechy pod Kosířem a na naši oblíbenou dominantu okolí Kosířskou rozhlednu. 
Tentokrát jsme šli po Hraběnčině stezce a částečně naučné stezce z Čelechovic na Hané (po žluté :-)). Cesta nás vedla krásnými zákoutími kolem dvou lomů (čelechovického a stařechovického) s krásným výhledem na okolní vesnice a polnosti. Pod nohama nám šustilo spadané listí ... jako bychom šlapali ve zlatě...


neděle 20. října 2013

Podzim v barevných brýlích


Krásný podvečer milé dámy,

z letošního podzimu jsem úplně okouzlená. 
Dalšího slunečného dne bylo potřeba
plně využít a tak jsem se vybrala na procházku.

Nikam zvlášť daleko,
jen do polí za naší zahradou.
Krásně jsem se vyhřívala na sluníčku, 
fotila jsem nový nákrčník :-) ...




 ... kochala jsem se barevnými listy stromů ...




... pozorovala děti, jak pouští draka
(ne takového toho klasického,
jako jsme si dělali, když jsme byli malí),
byl to Batman :-) Ale děti se náramně bavily...

Krásný den to byl ... škoda jen, že tak rychle utekl...
Ale doufám, že přijdou další krásné dny.

Mějte se,
Alča


neděle 13. října 2013

S kapkou zlatého medu v podzimním sluníčku


Krásný podzimní podvečer,

ani nevíte, jak jsem ráda, že se nám 
(tedy alespoň v našem okolí)
vyhýbají podzimní plískanice.
Víkend byl ve znamení sluníčka
a prací na zahrádce (trhání hrušek a jablek).


Listy stromů jsou nádherně zbarvené
a zlatožluté tóny střídají červené až tmavě fialové.
A slunce se v nich ještě nádherně odráží.
Paní Příroda je prostě kouzelnice...




Tyto zlatavé barvičky mě inspirovaly
a koupila jsem medovou přízi, z níž jsem uháčkovala
teploučký nákrčník, který se bude jistě v chladných dnech hodit
a krásně se do něj zachumlám.
Vzorek je velmi jednoduchý a vzdušný,
takže byť je příze trochu tlustší,
celek vůbec nepůsobí těžkopádně...

Krásné dny v nadcházejícím týdnu

Alča



neděle 22. září 2013

Do podzimního kabátku


Krásný podvečer,

dnes poslední letní, i když spíš už jen kalendářně.

Přichází podzim a s ním doba huňatých dek, hrnečků teplé čokolády,
teplých pletených rukavic a ponožek, deštivých rán, ale také krásně
zbarvených listů a kouzelné přírody.



sobota 17. srpna 2013

Odpolední skorolenošení


Pěkný sobotní podvečer všem,

Konečně jsem měla volnější víkend, kdy jsem nebyla zahlcená překlady a termíny, a mohla jsem se tedy  ve volném čase plně věnovat dokončování restů.


Dokončila jsem asi čtyři nebo pět povlaků na polštářky a také jeden váleček pro lenošení.
Ten jsem měla uháčkovaný už delší dobu, ale nějak nebyl čas a možná ani chuť na ušití náplně.
To je pro mě vždycky jako za trest, šít válečkové náplně :-) 
No ale už to mám zase na delší dobu za sebou ...


neděle 14. července 2013

S dotekem Provence - srdíčko a návod


Pěkný večer milé dámy.

Přináším další háčkované srdíčko,
opět s dotykem nálady z Provence a vůní levandule.

V minulých příspěvcích se srdíčky jste mne žádaly
o návod.

Vytvořila jsem pro vás postup i s fotkami,
tak snad vám pomohou k tomu,
abyste si také vytvořily
dekoraci dle vašeho přání :-)


středa 10. července 2013

Jutové srdíčko


Dlouhou dobu jsem přemýšlela o nějaké
dekoraci na vchodové dveře.
Když je podzim, Vánoce a jaro, 
je to celkem snadné a hýřím nápady.
Ale v létě nevím, co bych tam dřív dala...
věneček ze škeblí nebo něco s levandulí...

... prostě mám vždy dilema.

Tentokrát jsem to vyřešila jutovým srdíčkem.
Napadlo mě to, když jsem háčkovala levandulové srdíčko.
Z jutového provázku jsem ještě neháčkovala,
takže mi to chvíli trvalo, než jsem si zvykla...

Srdíčko je tentokrát větší, asi 25 cm, a s ouškem pěkně 
na zavěšení do dveří nebo na stěnu.
Kytička tentokrát téměř tón v tónu do přírodních barev.







Pěkné středeční odpoledne,

Alča


neděle 7. července 2013

Léto v Provence


K létu, a zvláště k tomu v Provence, patří neodmyslitelně
vůně fialových kopečků levandule.

I když jsem bohužel zatím neměla to štěstí
a Provence jsem nenavštívila, její prostředí a život místních lidí
mi každý den zpříjemňuje pan Peter Mayle a jeho knihy 
o životě v Provence.

Začátkem léta vždy nastává čas sklizně
malých keříků táhnoucích se v několikakilometrových řadách...
Tak daleko jsem ale zatím doma nedošla :-)
Mé keříky levandule se dají spočítat na prstech jedné ruky
a po jejich sklizni jsem přehodnotila myšlenku
o svém "soukromém" lánu :-)
Ale kdo ví...
Zatím je to můj sen, stejně jako cesta do Provence.

Prozatím alespoň háčkované srdíčko
vyjadřující to, co cítím k Provence a k levanduli :-)



Srdce je veliké asi 14 cm a vyplnila jsem ho dutým vláknem
a kvítky levandule. Aby mělo venkovský ráz,
ovázala jsem ho jutových provázkem.



Pěkný zbytek víkendu a krásné letní dny,

Alča



úterý 14. května 2013

Bílý šeřík


Přeji všem krásný májový večer,

který jsem dnes částečně strávila čicháním
k nádhernému bílému šeříku,
který jsem mi tatínek natrhal u babičky.

Doma  máme fialkové,
takže bílá je pro mě vzácností ...
takže se nemůžu vynadívat :-)



Mějte se a opatrujte se,

Alča

pátek 10. května 2013

Pomněnky konečně rozkvetly


Pěkné páteční odpoledne,

dnešní den byl ve znamení volného odpoledne.
Protože jsme středu měli pracovní,
užila jsem si "svátku" až dnes.

Počasí zatím přálo
a tak jsem se mohla kochat
kytičkami na zahrádce.

Kromě tulipánů, petrklíčů a narcisků,
mi konečně vykvetly pomněnky ...

Pár jsem si natrhala do vázičky,
jen je mi vždycky líto,
že brzy uvadnou ...




Dečku jste už u mě viděly,
uháčkovala jsem další, která
tentokrát poslouží
jako malý dárek...



Krásný pátek a ještě lepší víkend
Alča




sobota 13. dubna 2013

Jaro přináší naději

Krásné sobotní odpoledne,

dnes je u nás vskutku aprílové počasí.
Ráno vysvitlo sluníčko, pak zapršelo, zase sluníčko,
odpoledně přišlo s velkou bouřkou a teď se zase mraky
prodírají sluneční paprsky.

Teploty jsou však více než příznivé :-)
a na zahrádce konečně všechno začíná
zelenat, pučet a rozkvétat
(prozatím tedy alespoň sněženky a fialky).

A tak jsem i já tvořila opět v jarním duchu.
Ne, že bych měla málo polštářků, 
ale tak nějak se k nim vždycky uchýlím :-)
Prostě mě baví...


 Tentokrát jsem jej ladila do zelena,
bude se mi hodit ke krabičce z Manufaktury
s bílo zelenými proužky :-).

Upravila jsem trochu vzoreček, který jsem používala na šály,
a na polštářku se mi moc líbí.
Hlavně je hodně rychlý a tak byl
polštářek raz dva hotový .




A určitě se jej chystám udělat i v jiné barvičce :-)



Pěkný zbytek soboty,
opatrujte se :-)

Alča


čtvrtek 21. února 2013

Jaroslav Dušek a Čtyři dohody

Krásný večer všem,
dnes jsem tu trochu s netypickým příspěvkem,
nebudu vám ukazovat nic z tvoření ani dobroty z kuchyně.


Chtěla bych se s vámi podělit a doporučit vám
divadelní představení zvané Čtyři dohody, ve které exceluje a podává strhující výkon
Jaroslav Dušek a které jsem včera navštívila.

I když jsem měla o knize Čtyři dohody od toltéckého šamana Dona Miguela Ruize nějaké povědomí,
nedokázala jsem si představit její ztvárnění.
Z divadla jsem odcházela nadšená a plná dojmů a pocitů, 
protože nejen já, ale kompletně zaplněné divadlo se ztotožnilo s tím, co pan Dušek prezentoval
dokázal nás vtáhnout do děje, každý se stal aktérem. V jednu chvíli se celý sál popadal za břicho smíchy
a ve vteřině nastalo ticho a všichni soustředěně poslouchali a přemýšleli...
Pokud jste někdo viděl, dáte mi určitě za pravdu...


Protože přesně nedokážu vyjádřit slovy, o čem představení přesně, protože jej vnitřně
 stále ještě zpracovávám, vypůjčila jsem si stručnou charakteristiku z internetu...


***
Čtyři dohody, Don Miguel Ruiz a Jaroslav Dušek. Kniha z roku 2001, toltécký šaman a oblíbený český herec. Učení indiánského kmene Toltéků zaujalo známého českého herce Jaroslava Duška.
Nehřešme slovem, neberme si nic osobně, nevytvářejme si žádné domněnky a dělejme vše tak, jak nejlépe dovedeme. Takhle jednoduché je znění dohod s podtextem: poznání lásky, vztahů a přátelství, jak je vidí toltécký šaman Don Miguel Ruiz. Jaroslavu Duškovi a jeho kolegům se podařilo vyplnit dvouhodinové představení toltéckým učením, humorem a především pravým poznáním. Úsměv na tváři jde ruku v ruce s úžasem v obličeji během celého vystoupení. Neustálé střídání těchto elementů je skutečně časté. Připravte se na kvanta nových informací, nových pohledů na svět a vůbec na život.
Toltékové jsou jedním z kmenů předkolumbovské Ameriky původně žijících na území dnešního Mexika. Označení Tolték je synonymem pro milovníka poznání, šiřitele harmonie nebo umělce ducha. Tato hrstka vyvolených, jakožto i další indiánské civilizace, je leckým obdivována pro své umění soužití s přírodou, pojetí života a inspirující pohled na svět. Pro ně je život pouze hra, jíž započal Bůh Brahmá. Toltékové se pouze snaží hrát hru, jak nejlépe umí, to pro ně znamená život.

1. dohoda: Nehřešme slovem
Miřme slovem přesně a využijme naplno sílu slov! Lekcí, kterou si máme z této dohody odnést, jest: "Mluvme o každém člověku tak, jako by byl této konverzaci přítomen i on sám." A rázem můžete ze svého diáře vyškrtnout mnoho hodin hádek a vysvětlování na téma: Kdo, kde, kdy a o kom co řekl. Najednou nebude potřeba řešit, co jste kdy o kom řekli. "Ty jsi mé druhé já," zní v překladu pozdrav starých Toltéků. Zajímavé viďte? Při každém setkání si to opakují, aby na to nezapomínali. Z toho vyplývá, že oni si jsou vědomi fakta: "Ublížím-li já tobě, ublížím tím zároveň i sobě." 

2. dohoda: Neberme si nic osobně
"Ty jsi ale blbec!" Profláklá věta. Vy jste si již ale plně vědomi, o kom toto tvrzení vypovídá, viďte? Ano, o autorovi. Nás se to přece vůbec netýká. To je problém toho, kdo to vyslovil, ne náš! O kolik by ubylo sporů a přibylo úsměvů, pokud by každý měl stále na paměti i třeba jen tento jediný fakt...

3. dohoda: Nevytvářejme si žádné domněnky
Domněnky neboli naše mocná představivost upíraná nesprávným směrem.
Každý máme v hlavě vlastní svět, skrz který se díváme na ten skutečný svět, který sdílíme se zbylými 7 miliardami lidí. To je něco abnormálně složitého i pouze k letmé představě. A jelikož se nám někdy tyto světy mísí do jednoho obrazu, vyvstávají nám náhle v mysli slova jako: mělo být, mohlo být apod. Domníváme se a následně se divíme skutečnosti, že to tak opravdu není a pociťujeme zklamání. A právě proto je nevytváření si žádných domněnek jednou ze Čtyř dohod.

4. dohoda: Dělejme vše tak, jak nejlépe dovedeme
Dělejme vše nejlépe, jak v daném okamžiku umíme! Dejte do toho všechno, to je to! "Soutěží jen ten, který ještě nepochopil svůj dar," říkávají Toltékové.
Dělejte všechno nejlépe jako umíte. Ale ne lépe!

Na konci života je naprosto lhostejné, čeho jste dosáhli a jaké bohatství jste nashromáždili, záleží pouze na vztazích, které se vám podařilo vybudovat.

"Začněte tím, že si zítra udržíte dobrou náladu!" Touto větou dělá Jaroslav Dušek tečku za představením a tím odhaluje první krok na cestě učení starých moudrých Toltéků.


***

Krásný a pokojný večer,

Alča
© Chez Alena. Design by FCD.