úterý 23. srpna 2016

NĚCO SLADKÉHO


Letní teploty se vrátily a já jsem to vyhodnotila jako ideální počasí pro zmrzlinu.

Zmrzlina a léto. Točená, kopečková, do kornoutku. Když si dám zmrzku v kornoutku, cítím se zase jako malá holka. To jsem milovala naše letní výlety do města. Jezdívali jsme vlakem. Vždycky, když jsme se vraceli na vlak, rodiče nám koupili točenou zmrzlinu. Tenkrát ještě nebyla zmrzlina na každém rohu, prodávala se u malého okénka na náměstí a měli jen dva druhy. Čokoládovou a vanilkovou. Za pár korun jsme dostali velikánskou porci, kterou jsme jedli až k nádraží. Byla to nejlepší zmrzlina, jakou jsme tehdy znali. Okénko se zmrzlinou je stále na stejném místě i po dvaceti letech a stále zde prodávají stejně dobrou zmrzlinu. Čokoládovou a vanilkovou, jako před dvaceti lety. I dnes málokdy odolám. A když se čirou náhodou v létě dostanu do centra, vystojím si pěkně frontu a koupím si míchanou. Pak se loudám po náměstí, míjím výlohy a pozoruju turisty.




I domů si kupujeme zmrzlinu hlavně v létě. Všichni víme, jak to funguje. Každý má v oblibě nějakou jinou. Jeden ovocnou, druhý čokoládovou. Já bych se mohla pořád dokola ládovat zmrzlinou s příchutí slaného karamelu… Takže u nás panuje demokracie. Ten, kdo zmrzlinu kupuje, vybírá podle sebe. Naštěstí jsem naposledy vybírala já, takže vím, že máme v mrazáku ještě čokoládovo-vanilkovou. Po brzké večeři si jako dezert dávám rovnou dva kopečky. Gurmánsky si je vychutnávám a nemám naprosto žádné výčitky kvůli nějakým kaloriím navíc. Za dvě hodiny je totiž pěkně vypotím u cvičení :-).

PS: V červenci jsem trochu experimentovala a zkoušela zmrzlinové sendviče s pohankovo-špaldovými cookies, které u nás mizí doslova pod rukama. Neskutečná záležitost. Pokud budete chtít vyzkoušet, recept na sušenky najdete tady.




sobota 20. srpna 2016

Z LOUKY






"Především se nauč mít radost. Pravá radost je tím nejdůležitějším v životě"
Seneca


čtvrtek 18. srpna 2016

LÁSKA NA PRVNÍ POHLED




Dnešní radost...

Když jsem jej uviděla a poprvé uchopila do rukou s horkou kávou, byla to láska na první pohled. Jemný detail květů, světlá a hladká glazura. Dokonalý tvar padnoucí do dlaní. Není zbytí. Proč? Nemusím vám to vysvětlovat, že? Myslím, že ne.

Samozřejmě, že mám doma spoustu hrnečků. Ale tyhle jsou prostě dokonalé a nutně je potřebuji mít. Objednávám si rovnou několik velikostí hrnečků a k tomu ještě misky.

Dnes konečně otevírám balíček, který mi přišel začátkem týdne. Přišel trochu neočekávaně, ale o to větší z něj mám radost. Po několika týdnech se totiž můžu naživo kochat úžasnou keramikou Soni Malinové. Otevírám krabici, vybaluji pečlivě zabalené balíčky a na stůl opatrně pokládám své nové poklady, abych jim neublížila. A i když je už podvečer, nevydržím čekat do zítra. Vybírám střední hrníček, otevírám voňavou kávu, nabírám dvě lžičky a zalévám horkou vodou. Usazuji se do pohodlného křesla a vychutnávám si první doušky. Je můj, jen můj.















neděle 14. srpna 2016

LÉTO U MOŘE




Jsem opět doma. Po úžasné dovolené na řeckém Korfu mám ale pocit, že jsem se vrátila snad v polovině října a ne v srpnu. Ve chvíli, kdy nám steward při přistávání v Praze hlásí příjemných 12°C, odměńujeme jej spolu s dalšími cestujícími pobaveným smíchem. Jakých příjemných 12°C? Vždyť se vracíme z veder a všichni si společně přejeme, abychom si podobného počasí mohli užívat i u nás a vystavovat své opálení.


Dovolená byla úžasná a odpočinková. Vyčistila jsme si především hlavu a alespoň na několik dnů jsem se odpoutala od všech starostí. Myslím, že takto potřebujeme vypnout všichni. Na okamžik se zastavit, hodit vše za hlavu a užívat si každou chvilku.






Jako suchozemec se při pobytech snažím užít každou chvilku. A tak poslouchám šumění vln, užívám si vánku ve vlasech, procházím se bosýma nohama v písku a brouzdám na kraji moře, sbírám mušle a oblázky. Snažím se využít všech blahodárných věcí, které slunce a moře nabízí. A také lenoším na pláži, čtu, plavu, hraju plážový tenis, piju frappé a cappuccino a pojídám zmrzlinu. Procházím se po kolonádě, užívám si neskutečných výhledů, kochám se růžovým západem slunce, jezdím na výlety po okolí, ochutnávám místní speciality a po večerech místní růžové víno. 

Užívám si krásu, kterou přinášejí pro někoho naprosto běžné věci.






Do Čech a domů se těším, i když pár dní u moře bych ještě brala. V hlavě se mi ještě honí mnoho myšlenek a obrázků z dovolené. Pozvolna se však vracím zpět do běhu každodenních dnů.  



Alča 



neděle 31. července 2016

V ZÁPADU SLUNCE


Včerejší odpoledne se tedy oproti tomu dnešnímu vydařilo úplně skvěle. Letní teploty a sluníčko mě lákalo ven. Část odpoledne jsme strávili u babičky, protože slavila narozeniny. Kdybyste viděli ten kus dortu, co mi nadělili. Úplně jsem si představila ty hodiny, než se všech těch kalorií zase zbavím. A protože jsme se domů dostali docela v dobrém čase a tak jsem si ještě vyjela na kolo. Mám oblíbenou trasu, kterou často jezdím a trochu jsem si ji v polovině pozměnila a vydala jsem se na náš hanácký Mont Blanc - Velký Kosíř. A odměnou za výšlap byl nádherný západ slunce ... To byla panoramata. Kdybych nemusela spěchat domů, protože na noční vyjížďku jsme si zapomněla doma světlo a přece jen k nám je to ještě kus z kopce a do kopce, tak bych se tam kochala ještě déle.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...